11. 8. 2007 - Hovík v rekonvalescenci
![Plyšový talisman od Tyslíků [nové okno]](/images/clanky/15/plysovy_tyslik1.jpg)
![Plyšový talisman od Tyslíků [nové okno]](/images/clanky/15/plysovy_tyslik2.jpg)
![Hovawart jako lampička [nové okno]](/images/clanky/15/huggy_lampicka.jpg)
Nejdřív bych chtěl poděkovat všem, kteří mi drželi pěsti a tlapky pro štěstí… moc to mně i mým páníčkům pomohlo a pomáhá. V mé webové boudě bylo plno milých a povzbudivých vzkazů, někteří kamarádi mě pro štěstí osobně pomuchlovali :o) a taky jsem dostal plyšového talismana pro štěstí :o) Ve čtvrtek ráno se mi povedlo talisman rozpůlit… takže panička měla trošku strach, že už nebude fungovat. Já ale věděl, že bude - vždyť mi ho darovala Connynka a její páníčci!
Po příjezdu na veterinární kliniku, kde mi budou opravovat kyčle, si pro nás přišel osobně pan doktor a šli jsme do ordinace - mně se tedy vůbec nechtělo, protože jsem začal tušit nějakou neplechu. Pan doktor si se mnou povídal a poplácával mě po levé tlapce, na kterou mi předtím uvázal nějakou gumovou mašličku… pak mě něco zoblo do tlapky a … chrrr! Víc si nepamatuju.
Když jsem se vzbudil, všechno se se mnou točilo, bylo mi nějak divně a tlapky mě vůbec neposlouchaly. Páníček mě hned vzal do náruče a odnesl do auta, panička si ještě něco vykládala s panem doktorem od kterého pro mě dostala několik sáčků s barevnými kuličkami - prý to jsou antibiotika a analgetika. Zaslechl jsem něco o klidu… cha, cha - já a v klidu, jo? Tak to mě ještě neznáš, doktůrku ;o)
Doma jsem se svalil do pelíšku a řeknu vám, nic moc! Ale panička u mě celou dobu seděla a říkala, že to za pár dní bude v pořádku a budu zase běhat jako by se nechumelilo. Mně to bylo vcelku jedno, opravdu mi nebylo dobře a všechno mě bolelo. Páníček u mě potom taky seděl a vyprávěl mi něco o naší cihlové boudě a drbal mě za ušima. Oba páníčci se o mě moc hezky starají, jako bych byl zase malé štěňátko :o) panička se mnou spala v kuchyni a další den se s páníčkem vyměnili… až později jsem zjistil, že u mě drží “stráž“, abych se neolizoval a nerozkousal si šití.
Už jsem si taky vyzkoušel jak vypadá hovawartí lampička - to když už páníčci nevěděli jak mi mají vysvětlit, že se nemám olizovat - dostal jsem límec kolem krku a řeknu vám, vůbec se mi to nelíbilo!!! Takže se snažím olizovat jen trošku, protože ten límec se mi vůbec nezamlouvá. Včera večer jsme museli jet znovu na veterinu na pohotovost, protože jsem nějak otekl či co… paní doktorka, co měla službu, mě prohlédla a řekla, že mám silný pooperační otok a vyfasoval jsem další prášky a mastičku. Kdyby radši ordinovali pejskům kilo buřtů, udělali by líp! :o)
Takže to je zatím ode mě všechno - doufám, že už nás žádné pohotovostní výjezdy nečekají a že už brzy budu moct řádit jako správný hovík! Tak mi, prosím, ještě chvilku držte všechny pěsti i tlapky co doma máte. Díky :o).
/11. 8. 2007/
