15. 9. 2007 - Návštěva u Dantese aneb moje první plavání
Dnes jsme konečně vyrazili na dlouho slibovanou návštěvu k Dantesákům. Tedy pravda, cesta byla opravdu dlouhá – přesně podle hesla zkratka byla delší zato však méně schůdná… co vám budu povídat, až do Mělníka jsme se podívali :o) no prostě a jasně - panička to zvorala a zakufrovali jsme.
Nakonec jsme dorazili na místo určení včas, i když s jazykem na věstě - proběhla lustrace ze strany místního šerifa Dantese a moje maličkost byla schválena. Tož jsme vyrazili směr vodní plocha. Obě paničky nám celou cestu “myly“ kožich – zkrátka nás hovíky pomlouvaly… jako že neposloucháme a jsme nahluchlí a tak… no však to všichni znáte.
Cestou jsme viděli koníčky v ohradě, právě měli pořadová cvičení - stáli všichni v předpisových rozestupech a zírali co to na ně kouká zpoza plotu. No my s Dantesem taky čučeli.
Když jsme dorazili k vodě, Dantes nelenil a “hopsááá“… už se čochtal ve vodě. Já jsem pro každou lotrovinu, takže jsme tam hupsnul za ním. Moje panička byla trošku nesvá – jako jestli umím plavat a tak… no to tedy nevím, co si o mně jako myslí?! Jsem přeci hovawart a plavat jsem uměl dřív než chodit :o) Tož jsem vystřihnul pár ukázkových temp kolem Dantese a pak jsem radši vylezl na břeh. Přeci jen, ta voda je nějaká mokrá a studená. Ovšem Dantíka aby z vody tahali párem volů… nakonec se nechal ukecat na tenisák, který jsem mu úspěšně kradl.
Po lekci plavání jsme se s Dantesem ještě trošku proběhli a pak se šlo zpátky. Dostali jsme každý jedno vepřové ouško za odměnu a paničky se šly vykecávat na terásku a popíjely kávičku.
Musím říct, že se mi tohle odpoledne moc líbilo a doufám, že než přijde zima, ještě si s Dantíkem zaplavčíme :o).
/15. 9. 2007/
