17. 4. 2008 - Výlet do Vlčár
Dnes jsem spolu s paničkou a Ivou z Kraslic vyrazil směr Vysočina - v autě jsem se pěkně rozvaloval, protože panička z Fabie vyrobila doslova přepravku na psa, sklopily se zadní sedačky = bejvák pro hovíka přímo parádní :o)
V Praze jsme naložili Ivu a jelo se. Cestu do Vlčár jsme zvládli bez větších zádrhelů, nicméně při cestě zpět panička opět potvrdila, že “zakufrování“ prostě patří ke standardu každého našeho výletu… a nechci to tady rozmazávat :o) ale místo odbočky na Prahu jsme se objevili na dálnici směr Brnel - tož jsme se podívali až do Větrného Jeníkova, než jsme mohli z dálnice zase sjet a vydat se již tím správným směrem… ale to jen tak na okraj :o)
Návštěva u Rudy Desenského byla moc zajímavá - tedy asi víc pro paničku než pro mě, protože já na něj jen mrknul a bylo mi jasný, že na tohohle chlápka nic zkoušet nebudu… měl mě přečtenýho jen se na mě podíval :o)
Panička tvrdí, že se dozvěděla hodně věcí a taky že už ví, kde je “zakopanej pes“ (no nevím, já nikoho žádnýho psa zakopávat neviděl) … jsem na ní fakt zvědavej, co na mě bude zase zkoušet za finty.
Pak mi Ruda Desenský namasíroval zádíčka a kloubíky :o) tzv. Bowenovými masážemi. Nejdřív jsem z toho byl vyvalenej jak Goro před Tokiem, ale nakonec se mi to docela i líbilo :o)
Můžu vám ale říct, že někteří lidi jsou fakt zvláštní - během naší návštěvy se totiž ve Vlčárech objevili nějací místní lidé a že mají doma “zlého a vzteklého“ psa z útulku… mají ho už nějakou dobu, ale pes si nenechá dát ani vodítko a oni chtěli po Rudovi Desenském, ať jim psa HNED TEĎ vychová, protože za měsíc s ním jdou na očkování.
Všichni jsme na ně udiveně zírali a oni zase nemohli pochopit, že za prvé – bylo by slušné si nejdříve zavolat a objednat se na návštěvu a za druhé - pes není televize, která když se vám pokazí, odnesete ji do servisu a za dva dny ji máte opravenou.
Celou cestu domů jsem pak prochrněl, protože mě ta dvouhodinová návštěva strašně zmohla… aspoň ode mě byl klid - říkala panička.
Večer nás přišel navštívit Bertík se svou smečkou, to už jsem byl odpočatý – takže jsme řádili na zahradě jako dva čertíci.
/17. 4. 2008/
