1. 6. 2008 - Putování za rybníčkem Brčálníkem
... za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná, že ještě dál, je rybníček Brčálník :o) ... o rybníku "kousek od nás" jsme toho sice hodně slyšeli, ale pořád jsme ho nějak nemohli najít. Na mapách není, dokonce není nakreslen ani na informační tabuli, kde jsou nakresleny rybníky Křivoklátska... zkrátka záhada nad záhadu.
A tak jsme jednoho dne sbalili Bertíka i s jeho paničkou a vyrazili jsme hledat onu bájnou vodní plochu, která je pejskům zaslíbená. Obě paničky si řekly, že to by v tom byl čert, aby se ten rybník někde nenašel :o)
Tož jsme vyrazili směrem, kde jsme předpokládali, že by rybník zhruba mohl být... nám s Bertem bylo srdečně jedno kam se jde, hlavně když se jde :o) ... a šlo se po poli, po louce, lesem - a najednou nás lesní cesta vyplivla u kukuřičného pole. Holky správně usoudily, že takhle asi rybník nevypadá a tak se rozhodly stočit směr našeho putování na Honice... když nic jiného, dojdeme aspoň domů.
A ejhle :o) najednou se něco mezi stromy zablýsklo - imaginární mlha se rozestoupila (takže se nemuselo nic krájet) a kde se vzal tu se vzal, před námi se rozprostíral náááádherný rybník a na něm plavaly ještě kráááásnější kachýnky... a už jsme se s Bertem hnali jako o závod, abysme do vody hupsli.
Mno, nakonec jsem tam hupsnul jen já - Bertík usoudil, že voda je přeci jen trošku mokrá a on si tedy rozhodně nebude namáčet kožíšek :o) Pavla se ho do rybníku sice snažila všemožně nalákat či nastrkat, ale kdepak - Bertík se vzepřel na všech čtyřech a ani pár pivovarských volů by ho do vody nedostalo, natož jedna ženská :o) Tož jsem se vyčochtal jen já, pak jsem všechny obdařil sprškou vody z mého kožíšku a šlo se zpátky domů.
Obě paničky byly štěstím bez sebe, že se rybník Brčálník (jak ho pojmenovaly) přeci jen našel a tudíž nás v něm budou máchat pravidelně... tedy já jdu do vody dobrovolně, s Bertíkem bude ještě trošku práce - ale myslím, že pro nějaký pamlsek i Bertík do vody skočí :o)
/1. 6. 2008/
