Hovawart Huggy

17. 6. 2007 - Demolition man aneb jak jsem se zabydlel v novém domově

Měl bych vám také vyprávět jak jsem si zvykl ve své nové smečce. Tak především musím říci, že se mi moc zamlouvají všechny ty věcičky co jsou “FUJ“ :o) ale už jsem vymyslel způsob, jak si jich aspoň občas užít. Předstírám hru s hračkou a takticky se přesouvám k vyhlídnutému zakázanému objektu… a potom začnu nenápadně hryzat a drápat. Páníček mi to zatím občas baští, ale panička už mě prokoukla, takže mi většinou překazí mou protistátní činnost.

Při odjezdu z Lanžhota jsem dostal na cestu plyšovou krysu Larisu - je to prý sestra krysy Vasilisy, kterou moji páníčkové přivezli nám štěňátkům, když jsme byli ještě malé “myšičky“. Všichni se docela diví, že Larisa je ještě celá… no ale copak jsem nějaký sadista? Jen jí tak trošku šmajchluju, žužlám a někdy se i pereme.

Minulý týden jsem dostal ještě žirafokrávu z tenisáku a provázků, ta je momentálně “in“ a také mě učí chodit na vodítku. Ale už taky okusila zač je toho předloktí a už má jen tři nožičky. Mám také dar vytahat cokoliv odkudkoliv a páníčkům už dochází pomalu fantazie co kam přede mnou schovat. Nejvíc mě zajímají pantofle - ale panička pořád, že jsou “FUJ“.

Budu se muset zeptat Cassidyho, měl s pantoflemi stejnou lapálii jako já… jeho panička mu taky nechtěla své pantofle dát, přestože se jí nelíbily - vždyť říkala, že jsou “FUJ“. Jinak mě hodně zajímají kytičky, proutěné košíky, oblečení, plyšoví medvědi a tak. Občas, když se rozeběhnu za hračkou, se netrefím a rafnu páníčka nebo paničku do palce u nohy - ale asi se jim to moc nelíbí, protože mi vždy trošku vyhubují :o( A protože s nimi chci být kamarád, snažím se tyto aktivity omezit… no, ale někdy zkrátka neodolám :o)

Velice rád vylévám vodu z misky, když to pak panička uklízí, běhám a skáču kolem – prý jsem jak lachtan Béda. Nevím co je lachtan, ale doma máme plyšového tuleně a ten je taky hodně často středem mé pozornosti.

Zjistil jsem, že tu s námi asi bydlí ještě jeden hovawart… schovává se v kuchyni za zvláštním sklem. Páníčci tedy tvrdí, že je to pečící trouba a ten záhadný hovík jsem údajně já v odlesku skla – ale zatím o tom nejsem zcela přesvědčen. V každém případě navazuji s tímhle podivným stvořením přátelské vztahy, směju se na něj a lákám ho ke hře :o) Hned vedle trouby pěstuje páníček prázdné lahve od piva. Moc rád do nich strkám čumákem až spadnou a já s nimi potom svádím lítý boj o to, kdo je králem. Zajistil jsem si moc príma místečko na odpočívání – ve stolku v obýváku, vidím odsud dobře na televizi. Tak dlouho jsem se tam sápal, až panička všechny věci, které dosud ve stolku byly, uklidila do proutěného košíku a vytvořila tak místo i pro hovíka. Super schovávačka je pod houpacím křesílkem, jen mám smůlu v tom, že mi páníčci hned přišli na to, že tam nechodím jen odpočívat, ale především hryzat do křesla.

/17. 6. 2007/

« Zpět na seznam článků

Hovawart Huggy

17. 6. 2007 - Demolition man aneb jak jsem se zabydlel v novém domově

Menu