29. 7. 2008 - Návštěva u Connynky na Mácháči
Konečně jsem paničku přemluvil, aby napsala něco o výletu na Tyslíkovic chatičku u Máchova jezera :o) ... Connynka tam zahradničí, jezdí parníkem na výlety a cachtá se v jezeře a protože jsme Monču s Connynkou už dlouho neviděli, nafasoval jsem fungl novej bezpečnostní postroj pro hafany do auta a vyrazili jsme směr Mácháč.
Panička sice měla od Monči podrobný popis cesty a krásnou mapku... ale to bysme nebyli my, abysme již tradičně nezakufrovali :o) Celou cestu jsme jeli správně - ale u Dokes jsme se zamotali (protože si panička pořádně nepřečetla, že má kolem Dokes projet) a tak jsme se na chvilku ztratili (ještě štěstí, že existují ty mobily:o) ... a po chvíli jsme se zase našli a dojeli na místo určení - nicméně já už teď vím, jak se cítí taková "nudle v bandě", když se motá :o)
Connyka zírala jakej jsem už velkej kluk - jenže si se mnou vůbec nechtěla hrát a byla na mě hubatá. A protože jsme na sebe štěkali jako psi :o) a vůbec jsme dělali strašnej čurbes a vedle na zahrádce spalo v kočárku mimi, rozhodly se paničky, že půjdeme radši na procházku a kávičku si dají až cestou.
Předvedl jsem se jako pořádný tahoun, až z toho měla panička mozol na ruce - ale když kolem bylo tolik vůní! Několikrát jsme se s Connynkou vycayhtli v jezeře... jen Connynka na mě stále byla hubatá a ani ten klacek mi nechtěla půjčit.
Když holkám vyhládlo, zastavili jsme se na gáblík v místní restauraci, kde mě s Connynkou všichni obdivovali - nejvíc dva malí kluci. Způsobně se zeptali, jestli jim jednoho pejska panička nechce dát, když "má dva" :o) a chtěli si nás pohladit. Hezky jsem seděl a nechal se odrbávat - ovšem moje panička pak mále sletěla ze židle, když maminka jednoho z chlapečků své ratolesti zasvěceně radila "musíš pejska hladit na čumáčku!!!" Naštěstí měl chlapeček víc rozumu než jeho maminka a k cizímu psovi přistupoval opatrně, pomalu a drbal mě na hřbetě a rozhodně NE na čumáčku...
Cestou zpátky na chatičku koupila Monča mně a Connynce nanuka - já to tedy jedl poprvé, ale Connynka je již zdatným požíračem :o) nicméně měla takový strach, že jí ten nanuk zblajznu ... že ho pro jistotu slupla i dřívkem.
Odpoledne se vydařilo (tedy až na to moje tahání na vodítku, které jsem ten den opravdu dotáhl až do extrémní dokonalosti), ovšem jízda domů na Větrnou Hůrku připomínala jízdu v peci - Mazlík totiž nemá klimatizaci a mě bylo strašné vedro. Doufám tedy, že si panička brzy pořídí nějaký jiný škopek :o) který bude mít chlazení pro psí kožich.
/16. 8. 2008/
