Hovawart Huggy

Přeskočit na navigaci

18. 8. 2008 - Chilli návštěva

Dnes odpoledne přijely na návštěvu Kačka s Evíku a taky psí mimi Chilli - štěňátko border kolie. Hnali jsme se s Bertíkem slečnu Chilli přivítat, ovšem ta na nás jen štěkala a ocásek měla stažený až za ušima. My s Bertem jsme ovšem kavalíři a svým přirozeným psím šarmem jsme Chilli vysvětlili, že jsme sice velcí pesani, ale jsme strašeně hodňoučcí a psí dámy máme moc rádi :o)

Mezitím si holky prohlížely naši cihlovou boudu a my s Bertem jsme se činili coby psí myčka na nádobí - to bylo tak... panička připravila jako pohoštění pro návštěvu velký obložený talíř plný dobrůtek typu poličan, hermelín, niva, šunka, vařené vajíčko, atd. Nejdříve celé dílo schovala do ledničky, ale pak ten mňamy talíř vyndala a položila na kuchyňskou linku - a odešla do patra chlubit se kamarádkám dřevěným schodištěm :o)

Je tedy samozřejmé, že my s Bertem jsme to pochopili jako výzvu k zapojení se do domácích prací - v tomto případě do sklízení ze stolu a mytí nádobí - a když se holky vrátily z exkurze, zůstaly zírat na totálně vymydlený talíř... na kterém se zimou klepalo  jen pár nakládaných okurek ;o) ... panička a jen zaúpěla "voni to ti blbci SEŽRALI!!!" Načež kontrovala Evíku "tak aspoň že jsme to jídlo viděly"

Po částečné obnově obloženého talíře ze skrytých železných zásob proběhl přesun na terasu - bohužel, celé osazenstvo stolu ostřížím zrakem sledovalo každý můj i Bertíkův pohyb. Musím si tovšem postěžovat, že jsem dostal od paničky neskutečně vynadáno a musel jsem se jít stydět "na místo"... ale po pár minutách jsem byl vzat na milost, ovšem před slečnou Chilli jsem již byl ztrapněn. Nehledě na to, že Bertík mi vydatně pomáhal a pak se tvářil jako neviňátko a odskákal jsem to já - coby starší a "rozumnější"... grrrr.

Jali jsme se s Bertíkem místo jídlu na stole věnovat svoji ctěnou pozornost Chilli, která lítala kolem dokola jakoby byla na pérku a její počáteční ostýchavost byla ta tam a projevila se jako pořádná psí dračice ;o) ... nejvíc z toho byl paf Bert - konečně někdo, kdo je ztřeštěnější než on sám. Já ovšem taky jen zíral, když jsem se Chilli snažil dát lízanou pusinku na přivítanou a ona mě seštěkala jak malýho kluka.

Moje panička se domluvila s Evíku, že prý musíme vyrazit s Chilli na společný výlet - to jsem na to fakt zvědavej!!! Myslím ovšem, že se dámy budou zase půl roku domlouvat, než se opravdu sejdou - a z Chilli mezitím bude pěkná psí dorostenka ;o)

No a závěrem bych se chtěl přiznat ještě k jednomu prohřešku - s ohledem na to, že Bertíkovi to extempore s obloženým talířem prošlo bez hubování a také proto, že občas mám pocit, že se až příliš lísá k MOJÍ paničce - předevčírem jsem dal Bertovi pořádně po papuli ... jednak mi bral žvýkací kost, která byla na "mém" pozemku a také byl zbytečně přítulnej k mojí paničce - zkrátka, vysvětlili jsme si to jako chlap s chlapem. Ovšem do toho se přiřítila panička a dostal jsem takový kartáč :o( že na to jen tak nezapomenu. Musel jsem zase za trest ležet na hanbě a stydět se, že se chovám jako nějakej de..l a navíc ještě prostná cvičení SEDNI - LEHNI - SEDNI - CO TO BYLO TY VOLE??! - NA MÍSTO A ZŮSTAŇ A ANI SE NEHNI!!!

Řeknu vám, příjemný mi to teda nebylo. Styděl jsem se celé odpoledne a na paničku jsem se díval jen kradmo, protože jakmile zjistila, že ji pozoruju - s opovržením se ode mě otočila a musel jsem si to pak žehlit a být hodňoučkej pejsánek... dělal jsem psí oči jak jen nejlíp to dovedu :o)

S Bertíkem už jsme zase kamarádi a vše přežil bez ztráty kytičky.


/23. 8. 2008/

« Zpět na seznam článků

Menu

Redakční systém Oskar - weby pro majitele psů a chovatelských stanic

Vetcentrum Stodůlky

Nadační fond Irský vlkodav